Život Mirky Kverkové je protkaný whisky. Od roku 2006 působí ve společnosti Fous Spirits, která se distribucí a prodejem whisky zabývá. K tomu v průběhu let přibyla také Whiskeria v Jindřišské věži, Ladies Whisky Club a nyní také organizace největšího českého whisky festivalu, Whisky Life! Prague. Přitom na začátku všeho byla obyčejná náhoda…
Kdy začala tvoje životní whisky cesta?
Dalo by se říct, že moje cesta začala ve skotském Campbeltownu, jen jsem o tom tenkrát ještě nevěděla. Toto přímořské město je dnes některými vnímané jako samostatný whisky region a tehdy, se svými 30 palírnami, bylo považované za světovou metropoli whisky. Žila jsem tam rok a půl, ovšem v té době jsem se o whisky ještě nezajímala a za celý svůj pobyt se do žádné z palíren nepodívala.
Co jsi tedy v Campbeltownu dělala?
Dělala jsem servírku v hotelu The Hunting Lodge. Že jsem byla zrovna tam a zrovna ve Skotsku, byla spíš náhoda. Whisky mi v té době vůbec nic neříkala. Přitom hotelový bar měl skutečně širokou nabídku, z níž si vybavuji hlavně Springbank 15y. Tu jsem přivezla domů jako dárek a pak jí vypila víc, než se sluší. Druhý den jsem se zapřísahala, že whisky už nikdy nechci ani vidět.
Co jsi dělala potom?
Po návratu jsem nastoupila do společnosti Fous Spirits, která whisky dováží a prodává. Ani v té chvíli jsem whisky ještě nepropadla, ale začala jsem se s ní postupně seznamovat. Jednou z prvních whisky, kterou jsem vyzkoušela, byla Bruichladdich Rocks. Jak jsem pomalu pronikala do tajemství výroby a ochutnávala další vzorky, měla jsem k whisky blíž a blíž. A najednou to byla láska. Od té doby jsem navštívila celou řadu skotských destilerií a v palírně Bruichladdich na ostrově Islay dokonce absolvovala jejich slavnou whisky akademii. Dnes se whisky věnuji krásných 17 let.
Vzpomeneš si, kdy jsi poprvé navštívila Whisky Life! Prague?
To si pamatuji přesně. Navštívila jsem hned první ročník, tedy před deseti lety. A nenechala si ujít žádný další. Ani ten, kdy se mi narodila dcera a v době festivalu jí bylo pouhých pár týdnů. I tehdy jsem dorazila, byť jen na pár hodin.
Whisky Life! Prague jsem nejčastěji zažívala z pozice vystavovatele. Vždy jsem si to užívala. Atmosféra festivalu je nezaměnitelná a také jde o ideální příležitost pozvat do Česka zástupce distribučních značek. Bavila mě setkání nejen se zarytými milovníky whisky, ale i těmi, kterým jsme svět whisky teprve představili a ukázali jim, jak je krásný. To je skvělý pocit. Z Whisky Life! Prague se stala tradice a jsem ráda, že zůstane zachovaná.
Napadlo by tě tehdy, že se jednou ujmeš organizace festivalu?
Ani ve snu.
Jaké byly tvé první myšlenky, když jsi se dozvěděla, že jubilejní 10. ročník festivalu budeš organizovat ty?
Popravdě, zaskočilo mě to. Uvědomuji si, že nesmím zklamat jak návštěvníky, tak vystavovatele. Beru to jako velkou výzvu a zodpovědnost.
Bude se letošní ročník od předchozích nějak lišit? Na co se návštěvníci mohou těšit?
Spíš bych chtěla atmosféru festivalu, jak jsem o ní mluvila, zachovat. Ale pár novinek určitě chystáme. Například vedle tradičních placených masterclasses, při nichž si návštěvníci užijí řízenou degustaci vedenou předními osobnostmi české i zahraniční whisky scény, jsme do pátečního programu zařadili také půlhodinové semináře. Například Zdeněk Kortiš nastíní, jak probíhá nákup investičních láhví, a Kenny Macdonald zájemcům přiblíží, co obnáší pozice nezávislého bottlera.
Dále návštěvníci budou mít možnost ochutnat „new makes“ z českých palíren, které plánují vydat vlastní whisky, nebo si zahrát unikátní deskovou hru The Whisky Game a seznámit se s jejími tvůrci. Kromě whisky nabídneme návštěvníkům také prosecco, které jsme zařadili pro doprovod whisky milovníků, kteří ji ale sami tolik nevyhledávají, nebo pro ty, kdo nechtějí degustovat pouze whisky.
V neposlední řadě jsme na web Whisky Life! Prague zařadili sekci Blog, kde informujeme nejen o aktualitách okolo festivalu, ale představujeme laické veřejnosti whisky jako takovou.
Kolik druhů whisky bude možné ochutnat?
Seznam značek, které jednotliví vystavovatelé představí, zatím není kompletní, ale aktuálně čítá okolo 200 různých whisky.
Je něco, co tě při organizaci překvapilo nebo zaskočilo?
Upřímně? Jsem překvapená a zaskočená úplně ze všeho. Do loňského ročníku jsem se Whisky Life! Prague účastnila pouze jako vystavovatel, organizovat celý festival je pro mě úplně nová zkušenost. Zároveň jsem přesvědčená, že na výsledku to nakonec nebude znát a letošní ročník si všichni užijeme.
Jaké máš s festivalem plány do budoucna? Kam bys jej chtěla posunout?
Ráda bych Whisky Life! Prague za pár let viděla na úrovni festivalů, které se konají v jiných zemích. Vizí mám hodně a mým zřejmě největším cílem je dostat Česko do hledáčku nejen zahraničních návštěvníků, ale také palíren.
Kdybys mohla na Whisky Life! Prague pozvat jakéhokoli hosta, kdo by to byl?
Těch by bylo… Je těžké vybrat jen jednoho, protože každý návštěvník – ať už začátečník, nebo zkušený whiskař – by uvítal někoho jiného. Ale z těch, které by mohlo znát širší publikum, bych pozvala Charlese McLeana, Davea Brooma nebo Ralfyho. A za mě osobně by byl nejvíc Jim McEwan, ale ten už bohužel odešel do „whisky důchodu“.
Na festivalu bude možné ochutnat nejen whisky, ale i koktejly z ní. Jaký je tvůj oblíbený drink na whisky?
Whisky piju většinou samotnou, ale Whisky Sour na Ardbegu nikdy neodmítnu.
Jaký typ whisky preferuješ? Máš raději jemné, či více nakouřené?
To takto nelze říct. Chutnají mi všechny, záleží jen na příležitosti a náladě, po které zrovna sáhnu.
Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek spojený s whisky?
Za těch 17 let v oboru mám zážitků, že by to vydalo na knihu… Ať už v ochutnávání různých druhů a ročníků whisky, tak poznávání osobností. Těžko tedy opět vybrat jen jeden. Když to ale vezmu z pohledu vzdělávání, ráda vzpomínám na Bruichladdich Academy a Springbank School. Stejně tak mi k srdci přirostly palírny obou těchto značek, mají obrovské kouzlo.
Je nějaká značka či kategorie whisky, která tě v poslední době něčím překvapila?
Rosebank. Od téhle whisky jsem dostala přesně to, co jsem čekala. A to není málo, to se ne vždy stává. Ta její elegance – to mě zkrátka příjemně překvapilo.
Comments