Petr Křenek: Kvalitní whisk(e)y je o lidech, co ji dělají, prodávají, servírují, i o těch, co ji pijí

Petr Křenek „vodě života“ propadl už v roce 1989 a v roce 2007 jako první Čech absolvoval Springbank Whisky School. O čtyři roky později stál u zrodu Whisky Festivalu v Malé Morávce, který úspěšně pořádá dodnes. Na letošním Whisky Life! Prague si navíc odnesl ocenění za přínos světu whisky. Ještě než se otevřely brány Novoměstské radnice, povídali jsme si s ním o tom, jaké to pro něj je vyměnit roli organizátora za roli návštěvníka a naplno si užít pražský festival.

V Malé Morávce v Jeseníkách pořádáš zavedený Whisky Festival. Na co jsi za těch patnáct let nejvíce pyšný?

Na lidi, kteří tam jezdí. Užít si whisky tak, jak to má být, a družit se. Jsem pyšný na všechny, kdo mi pomáhají s přípravami i přímo na place. A taky na to, že moje motto „whiskaři whiskařům“ sedí jak víte co na co.

Jaké je pro tebe vyměnit kulisy horského resortu Kopřivná za historické sály Novoměstské radnice a vychutnat si Whisky Life! Prague?

Je to snadné, protože to je pořád o whisky a lidech, kteří se u ní potkávají a mají ji rádi stejně jako já. Jen forma je jiná. A to je dobře.

Dokážeš si Whisky Life! Prague užít čistě jako host, nebo nedokážeš potlačit pořadatele v sobě a sleduješ i celkovou organizaci akce?

Pořadatele mám v sobě intenzivně těch pár dní na Kopřivné. A samozřejmě v lehčí míře průběžně těch pár měsíců, kdy festival připravuji. Na Whisky Life! Prague ale organizaci nijak nesleduji, tady si to jen užívám. Vím, že není žádná sranda tuhle akci zorganizovat, takže jestli na ní někdo najde nějaké „mouchy“, já to rozhodně nebudu.

Na pražském festivalu se každoročně představí stovky různých whisky, od globálních značek přes tuzemské palírny až po nezávislá stáčení. Podle jakého klíče se rozhoduješ, který vzorek ochutnáš? Jdeš cíleně po novinkách a rád experimentuješ, nebo se držíš osvědčených klasik?

Nemám žádný plán nebo klíč. Jen se procházím prostorem Novoměstské radnice. Je to o tom, koho potkám a kde se zrovna ocitnu. Problém je, že whisky je alkohol, jehož konzumace člověka limituje. A v jistý moment zkrátka cítím, že mám dost. Těch neochutnaných lahví, které by stály za to, je tím pádem každý rok hodně.

Když si chceš nalít sklenku whisky jen tak pro radost, po jakém profilu či regionu nejraději sáhneš?

Tohle je na whisk(e)y, mimo jiné, krásné. Mám toho doma mraky, tudíž nemám problém sáhnout po lahvi podle momentální nálady. Takže u mě neexistuje „nejraději“. Naopak po čem nesáhnu, je whisky po ránu. Na to mám „čistou“ – nějakou ovocnou pálenku na „roztažení cév“. Pít desetiletý Talisker ráno se fakt nedá! Mám to vyzkoušené!

Jsi součástí tuzemské whisky scény už řadu let. Jak se za tu dobu proměnila? A jak se podle tebe proměnil samotný svět whisky?

Ve světě whisky jsou momentálně neskutečné kotrmelce, protože svět se tak obecně chová. Na jedné straně zavedené firmy omezují výrobu, o investicích nemluvě, některé dokonce krachují. A pak jsou tady nově vznikající palírny, kterých je poměrně dost. Nějak mi to nejde dohromady.

Jak vnímáš dnešní českou whisky komunitu? Drží její členové při sobě?

K české whisky komunitě mám svoje výhrady. Přijde mi, že někteří lidé to mají hlavně „o koruně“. Jsem asi jediná fyzická osoba v Česku, která stojí na obou stranách pultu: mám daňový sklad, whisky prodávám a zároveň ji piju. Česká whisky komunita až na výjimky nepodporuje české producenty, dovozce a prodejce. Pro pár uškudlených grošů podporuje prodejce mimo Česko, i když je to často „illegal“. To je ovšem na delší debatu. Bohužel jim to stát umožňuje, zatímco ty, kteří podnikají legálně, dusí.

Na druhou stranu spousta whiskařů cestuje za whisky po světě a sdílí zážitky. Vzdělávají tak nejen sebe, ale i ostatní. V Česku navštěvují akce – ať už se jim říká jakkoliv – a scházejí se v klubech. Toho si cením a tomu fandím.

Letošní program Whisky Life! Prague je tradičně nabitý. Na co se ty osobně nejvíce těšíš?

Odpověď je snadná. Že tam potkám milovníky whisky, přátele a kamarády, dám si s nimi nebo u nich panáka a pokecáme o všem možném. Hlavně ale o tom, co mám zrovna ve sklence.

Co máš na festivalovém dění na Novoměstské radnici vůbec nejraději?

Rozmanitou a bohatou nabídku lahví na stáncích a řízené ochutnávky. Lidi, se kterými si mohu nad sklenkou pokecat o tom, co v ní mám, a o příběhu, který stojí téměř za každou whisky.

Jakou jednu konkrétní věc – ať už z programu, nebo ze samotné atmosféry – bys doporučil zažít každému, kdo dorazí?

Dejte si na stánku panáka a vychutnejte si ho s tím, kdo vám ho nalil nebo stojí vedle vás. Pokud jdete na masterclass, dejte se do řeči s těmi, co sedí kolem vás, případně přímo s prezentujícím.

Coby zkušený návštěvník i pořadatel máš nějaké zlaté pravidlo, jak si festivalový den užít naplno, ochutnat co nejvíce vzorků a druhý den nelitovat?

Jestli je moje pravidlo „zlaté“, nevím, nicméně osobní zkušenost je tato: snaha ochutnat co nejvíce vzorků je ošidná. Alkohol je „sviňa“. Za sebe mohu říct, že nejtěžší je udělat si takový „fahrplan“, aby se člověk nezmatlal, a přesto ochutnal, co ho zajímá. Na Whisky Life! Prague mu totiž vstoupí do cesty mnohem více lahví kvalitní whisky, než je schopen bez následků zvládnout.

Co bys vzkázal whiskařům, kteří možná váhají, zda si příští podzim naplánovat cestu do Novoměstské radnice?

Jsi-li whiskař, ať už pokročilý, nebo začátečník, neváhej a běž tam. Určitě narazíš na tu svoji „vodu života“, potkáš sobě podobné kumpány a zjistíš, že whisky není jen anonymní chlast. Kvalitní whisk(e)y je o lidech, co ji dělají, prodávají, servírují, i o těch, co ji pijí.

Zároveň si přihřeji vlastní polívčičku – přijeďte v dubnu na Kopřivnou. Tam zjistíte, kolik tváří whisky má.

Zapište si do diářů: další Whisky Life! Prague se koná 5. a 6. listopadu 2027.